Neoficiální farthingy 1820- 1870

Po úspěchu měděných tokenů po roce 1811 přišla o sedm let později studená sprcha. Parlament se rozhodl řešit nedostatek drobné mince vlastními silami a zákazem poslal tokeny do ilegality. Lidé ale potřebovali pro každodenní život drobnou minci: farthing. Ten byl naposled ražen roku 1807 a po dlouhé odmlce roku 1821. Zvláště drobní obchodníci stáli před problémem jak prodávat zboží nevelké hodnoty. Proto přišli s odvážným řešením: znovu obnovit tolik populární tokeny. Aby minimalizovali šanci na postih od státních orgánů, rozhodli se pro nepatrný nominál a až na pár vyjímek se důsledně vyhýbali nápisu farthing. V případě kontroly tak mohli tvrdit, že se jedná o reklamní předměty, které zdarma rozdávají zákazníkům. Z podvodu je ovšem poněkud usvědčoval fakt, že opravdové reklamní tokeny byly na rozdíl od těch ilegálních raženy z mosazi.

První tokeny se objevily roku 1820, převážně v oblasti Midlands, většina z nich pak byla ražena v Birminghamu. K masivnímu nárůstu počtu tokenů došlo až v 50. letech. Farthingy byly většinou raženy z mědi a měly průměr okolo 22 mm. Jejich vydavateli byli převážně obchodníci s drobným zbožím například prodejci čaje a tabáku, obchodníci s vínem, obchodnící s textilem nebo železářským zbožím. Na tokeny dávali svá jména, adresy podniků, vyobrazení svého zboží či reklamní výjevy.

H. & C. Grove, Birmingham	W. Tremlett

Robert Warren z londýnského Strandu byl výrobcem černidla na boty tak dokonalého, že mátlo kohouty a v odrazu na vyleštěné holínce se dalo pohodlně oholit. O autorství receptury vedl dlouhodobé spory s konkurenční továrnou svého jmenovce Jonathana Warrena, kde se od roku 1822 živil lepením cedulek na nádoby s černidlem dvanáctiletý Charles Dickens.

Isaac Earlysman Sparrow byl kromě svého podnikání v oblasti železářského zboží velkým fanouškem letů v balónu. Jeho první let roku 1823 ho stál nejen 50 shilinků ale málem i život po tvrdém přistání v lese Nettlebed Heath. Nadšený obchodník ale na balóny nezanevřel a nechal vyrazit na oslavu tohoto počinu několik tokenů. Jeho plány na další lety balónem však překazil roku 1826 bankrot.

70. léta 19. století přinesla pozvolný zánik neoficiálních farthingů jako náhradního platidla. Tokeny této doby, ražené z mosazi, plnily pouze funkci reklamního suvenýru.

Falkner Brothers, Manchester	John Lamb, Purton a Criklade

H. Chamberlin Sons & Co., Norwich	Dr. Eady, Londýn

Scott Bell & Co., Dublin	Arnott Cannock & Co., Glasgow

R. Hoare, cca 1825

Kam dál

Neoficiální farthingy dnes patří mezi oblíbené sběratelské oblasti. Zajímavý článek má na svých stránkách britská Token Corresponding Society. Souhrným dílem, zabývajícím se neoficiálními farthingy je kniha R.C. Bella: Unofficial Farthings: 1820- 1870, vydaná roku 1975. Novější kompilací a doplňkem k ní je Bell's Unofficial Farthings. Suplement, autorů R.C.Bell, J.O.Sweeny, J.Whitmore z roku 1994. Nejnovějším přírustkem v oblasti bibliografie je v říjnu 2013 vydaný druhý díl knihy The Token Book, autorů P. a B. Withersových, věnovaný pouze neoficiálním farthingům.